léčba křečových žil i hemoroidů

Nenápadná rostlina, která pomůže s léčbou křečových žil i hemoroidů
ZDRAVÍ 07. února 2019 | 10:19 — Monika Moorová
Znáte listnatec pichlavý? Pokud ne, je na čase se s touto nenápadnou rostlinou seznámit. Extrakt z ní obsahuje vysoké množství saponinů, které se výborně hodí k léčbě chronické žilní nedostatečnosti, nepravidelného děložního krvácení či hemoroidů.
Další 4 fotografie v galerii
Nenápadná rostlinka může být vítaným pomocníkem v léčbě různých neduhů / Shutterstock
Listnatec pichlavý (latinsky Ruscus aculeatus) je stálezelená rostlina, jež má svou domovinu na březích Středozemního moře, v okolí Černého moře a na Kanárských ostrovech.
Jak léčí?
Za léčivými účinky rostliny se skrývají saponiny, zejména ruscogenin a neoruscogenin. Jedná se o látky velmi složité chemické struktury, které se nacházejí především v kořenu a oddenku. Právě tyto části rostliny se po usušení používají v tradiční přírodní medicíně.
Kde všude saponiny pomáhají?
Saponiny obsažené v listnatci mají příznivé účinky na zdraví cévního systému:
- Jejich působením dochází ke snížení propustnosti a průsvitu cév.
- Pomáhají při léčbě otoků.
- Prudce zlepšují problémy s tvorbou hemoroidů
- Zlepšují problémy spojené s chronickou žilní nedostatečností.
- Zmírňují otoky a křeče v lýtkách.
- Saponiny blahodárně působí na premenstruační syndrom.
- Skvělých výsledků bylo dosaženo v případě léčby diabetické retinopatie čili onemocnění oční sítnice a hemoroidů.
Sběr
Listnatec najdeme ve většině listnatých lesů. K léčivému využití sbíráme nejčastěji kořeny, které zasahují hluboko do země. Nejvhodnějším obdobím ke sběru je jaro a podzim. Sušený kořen je bez zápachu. Po ochutnání je zprvu lehce nasládlý, poté však spíše trpký.
Použití
- Odvar se připravuje ze tří až pěti kořenů na litr vody. Trpkou chuť čaje je možné zmírnit přidáním medu.
- Odvar z kořenů listovce můžeme využít i k urychlení hojení zlomenin. Již v sedmáctém století předepisoval anglický bylinkář Nicholas Culpepper listnatec k léčbě zlomenin kostí a byl užíván jak ústně, tak i lokálně na zlomeninu.
- Nápoj je vhodný i k léčbě kašle a zánětů horních cest dýchacích.
- Zevní použití ve formě obkladů nebo sedacích koupelí je vhodné k léčbě počátečních stádií hemoroidů a křečových žil.
Dobrou zprávou je, že odvar lze užívat i během těhotenství a kojení. Díky přírodnímu původu léčivého extraktu je výskyt nežádoucích jevů minimální. Znáte účinky dubové kůry? Více jsme psali zde.
Listnatec
Ruscus aculeatus
| |
| Vědecká klasifikace | |
|---|---|
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny(Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné(Magnoliophyta) |
| Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
| Řád | chřestotvaré(Asparagales) |
| Čeleď | chřestovité(Asparagaceae) |
| Rod | listnatec (Ruscus) L. |
| Druhy | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Listnatec (Ruscus) je rod jednoděložných rostlin řazený dnes do široce pojaté čeledichřestovité (Asparagaceae). V klasických systémech byl řazen do čeledi listnatcovité(Ruscaceae), některé starší taxonomické systémy ho řadily do čeledi liliovité v širším pojetí (Liliaceae s.l.).
Popis[editovat | editovat zdroj]
Jedná se většinou o dvoudomé polokeře. Listy jsou jednoduché, redukované na šupiny. Jejich funkci nahrazují fylokladia, která jsou kopinatá až eliptická až vejčitá. Květy jsou jednotlivé nebo v chudých svazečcích, často vyrůstají na fylokladiích. Okvětí se skládá ze 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech, vnitřní jsou užší než vnější. Tyčinky jsou 3, nitkami srostlé. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, semeník je svrchní. Plodem je červená bobule.[1][2][3]
Rozšíření ve světě[editovat | editovat zdroj]
Je známo asi 7 druhů, které jsou rozšířeny především v západní Evropě a ve Středomoří, na východ po Kavkaz a Írán.[2]
Rozšíření v ČR[editovat | editovat zdroj]
V ČR žádný druh neroste, ale už v Malých Karpatech na Slovensku roste listnatec čípkový(Ruscus hypoglossum), jeho původnost je ale sporná.[3]
Použití[editovat | editovat zdroj]
Často pěstován jako okrasná rostlina, používá se do kytic.
Seznam druhů[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ http://delta-intkey.com/angio/www/ruscacea.htm
- ↑ a b http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=5&taxon_id=128892
- ↑ a b Dostál J. (1989): Nová Květena ČSSR, vol. 2, Academia, Praha
Komentáře
Okomentovat