Léčivé účinky jehličnanů
V mladých výhoncích smrků se skrývá léčivá síla. Mají blahodárné účinky na klouby i kašel
Vyrobte si z výhonků léčivý smrkový sirup
📷
Dalších 8 fotografií v galerii
ZDRAVÍ
19. března 2019 10:02 / Archiv
Do lesa chodíme na procházky, běhat, sbírat houby nebo lesní ovoce, někdo na dřevo. Napadlo by vás ale, že si z lesa můžete přinést jehličí běžně rostoucího stromu, který má léčivé účinky? Pro mnohé možná překvapivě mluvíme o smrku a jeho jarních výhoncích.
V lidovém léčitelství jsou zdravotní účinky jehličnanů známy po staletí. Užívala se především pryskyřice, která se spolu s dalšími protizánětlivými rostlinami míchala na kaši a přikládala na rány jako náplast. Na rýmu se pak doporučovalo vykuřování dřevem jehličnanů. Konkrétně smrku byly připisovány vysušující, stahující a hřejivé účinky.
Léčivé silice z mladých výhonků skvěle tlumí kašel a vůbec všechny bronchitické problémy. Macerát ve formě tinktury je vhodný jako mazání na bolavé klouby – ať už kvůli artritidě, nebo opotřebení. A posledním, ovšem významným přínosem mladého jehličí je vysoké množství vitaminu C.
Co a jak sbírat ze smrku
Smrk (Picea) patří do čeledi borovicovitých a známe téměř 40 druhů. Pokud se rozhodnete vyzkoušet jeho zdravotní účinky, sbírejte výhradně mladé jarní výhonky. Sbírejte je raději v lese, jednak kvůli případnému nižšímu obsahu škodlivých látek, a také by váš soused nebyl rád, kdybyste mu oškubali jeho chloubu. Výhonky sbírejte do papírové či plátěné tašky, případně košíku, v igelitce hrozí zapaření.
Léčivé účinky smrku a kontraindikace
Smrková silice podporuje prokrvení, vylučování hlenu a má mírně protizánětlivé účinky. V praxi se používá vnitřně nebo inhalačně při potížích spojených s nachlazením, a zevně při svalových a revmatických potížích. Mast nebo gel se smrkovou silicí se také používá při katarech dýchacích cest tak, že se rozetře na hrudník. Účinné látky se jednak vstřebávají kůží, a také blahodárně působí jejich vdechování.
Smrková silice se ovšem nesmí používat při bronchiálním astmatu nebo dávivém kašli. Při vysokém či chybném užívání totiž hrozí podráždění pokožky či sliznic a vyvolání či zesílení bronchiálních spasmů (prudkých stahů, křečí). U smrkového jehličí kontraindikace zaznamenány nebyly. Smrkové výhonky si můžete například nasušit a při nachlazení spařit a inhalovat. K přímému užití je vhodný smrkový sirup s bylinkami.
Smrkový sirup s bylinkami
Při výrobě smrkového sirupu doporučujeme přípravu za studena. Postup je jednoduchý. Nasbírejte několik hrstí mladých smrkových výhonků, jitrocelové listí, květy pampelišek a sedmikrásek, které doplňují a zesilují účinky smrkového sirupu. Ve větším hrnci krátce povaříme vodu, abychom ho sterilizovali. Po vysušení vkládáme střídavě vrstvy smrkových výhonků a bylin proložené plátky dobře umytých či bio citronů a silnější vrstvou krystalového cukru. Velmi chutný je cukr třtinový. Cukrem nešetřete, působí jako přírodní konzervant. Cukr bude také poslední vrstvou.
Byliny můžete zatížit talířem a například zavařovací sklenicí naplněnou vodou. Přikryjte poklicí, uložte například na chodbu a nechejte pracovat alespoň tři týdny, klidně i déle. Poté přeceďte přes síto a následně přes plátýnko, důkladně vymačkejte a nalijte do vysterilizovaných lahví. Uchovávejte v chladu a temnu. Po otevření pak nejlépe v lednici a raději dnem vzhůru. Sirup užívejte po lžičkách nebo po rozředění jako šťávu. Ovšem pouze při nachlazení, nikoliv jako náhražku běžného sirupu.
U nás rostou i další zajímavé rostliny, o kterých jste možná netušili, že mají blahodárné účinky na naše zdraví. Přečtěte si o léčivých účincích dřišťálu, a že se hodí třeba i jako příloha k masu.
ooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo
Pokud jde o podstatu léčivých účinků modřínových silic, tu
koncem minulého století objasnil vědecky mj. výzkum amerického lékaře a
naturopata Dr. Petra J. DʼAdama. Ten objevil, že modřínová silice má velmi silný vliv na
imunitu díky obsahu zvláštního cukru arabinogalactanu[1].
Ten má výrazné protizánětlivé účinky a stimuluje imunitu. Aktivuje obranné NK
buňky[2]
a makrofágy, které pak bojují s infekcemi při nachlazení a zánětech horních
cest dýchacích.Údajně má i určité protirakovinné účinky, blokuje růst
metastáz. Tato jeho schopnost zřejmě souvisí se skutečností, že v modřínovém
dřevě zřejmě plní funkci odolnosti vůči napadení houbami.Jelikož arabinogalaktan je přítomen i ve dřevě modřínu
opadavého[3],
který roste u nás, dovolím si na tomto místě vložit tři recepty použitelné i v
našich zeměpisných šířkách:
Med z modřínových výhonků
Štětičky mladého modřínového jehličí naskládáme ve vrstvách
do sklenice a jednotlivé vrstvy prolijeme medem (v případě nouze prosypeme
cukrem. Poslední vrstvu musí tvořit opět med či cukr. Uzavřenou sklenici necháme
stát na okně na slunci. Po 14 dnech se vytvoří hustý sirup, který přecedíme do
čisté nádoby.
Podáváme po lžičkách u respiračních onemocnění, astmatu
apod. Med také posiluje u vyčerpání a těžkých chorob.
Odvar z modřínového jehličí
Hrst čerstvého jehličí přelijeme litrem studené vody,
přivedeme k varu a povaříme 5 minut. Pak necháme ještě 15 minut louhovat, než
vývar přecedíme.
Při bolestech zubů či v krku anebo krvácení z dásní odvar
kloktáme. Při nachlazení a kašli průběžně popíjíme.
Tinktura z modřínových výhonků k posílení zažívacího traktu
Sklenici naplníme do poloviny modřínovými výhonky a doplníme
40%ním aloholem. Necháme macerovat 14 dnů, přičemž denně protřepeme. Poté
přecedíme. Užíváme 3x denně 20 kapek.
Komentáře
Okomentovat